Stěhování je radost, tvrdí jedna strana lidstva, zatímco druhá tuto veselost jen haní a nadává. Proč jsou tyto strany dvě je odvozeno tím, jak si to ta či ona strany dokázaly zařídit.

Totiž jde o to, zda stěhujete sami, či si na to najmete firmu. Já nemyslím firmu k odvozu či převozu, ale myslím někoho, kdo vám zařídí naprosto všechno i s razítkem v občance.

Když totiž stěhujete sami, stojí vás hodně času a energie už jen příprava, shánění, domlouvání, a nakonec vám něco kiksne a skončíte někde v polovině trasy se skříní na zádech a lustrem na hlavě. Ano, i to už tady bylo, a ne ve filmu, ale ve skutečnosti. Sice dávno, ale bylo. Jen sehnat kamarády ku pomoci vám dá pořádně zabrat, protože jich bude spousta nemocných a spousta nebude mít čas. Pak zařídit auto, kamarády na vykládku, ženské na čištění a tak dále. A když to máte všechno pohromadě a očekáváte den D, chytnou vás zuby, nebo ještě hůře páteř, sanitka vás odveze a je to. Nikdo neví co dál. Takže volba stěhovací firmy je zde přímo nasnadě, česky tedy, volba se přímo vnucuje a je dobré prostě poslechnout tajemného hlasu a firmu si zjednat.

Pokud je totiž solidní, poslechne si jen vaše datum stěhování a ostatní zařídí sama. Možná jen ještě bude chtít vědět odhad nábytku, aby bylo jasné kolik chlapů vyslat. Na jeden kávový stolek, postel a kobereček nepojede zbytečně šest aut a dvacet chlapů, že ano. A zase opačný extrém, na stěhování pěti pokojového bytu s těžkými skříněmi a spoustou nábytku nepřijedou dva mužové s gazíkem. To by akce zcela jistě protáhla.

Například u stěhování bytů Praha musí být dostatek mužů, kteří ví, co a jak a mají také patřičný grif. Jeden popadne dvě skříně na ramena, na hlavu si dá šicí stroj a s koberci v podpaždí si vyšlápne do dvanáctého patra, protože do výtahu se vejde jen jeden muž, a to ještě musí být hodně štíhlý.

Tak kterou variantu stěhování si vyberete?